Ahoj, jmenuji se Jack...

Ahoj, jmenuji se Jack a jsem pes.
Tak mi aspoň říkají můj páníček a lidé, kteří se o mě starají.
Ale můj páníček se od některých páníčků (kteří mají psi) něčím liší. Pro něj slovo páníček neznamená to, že je můj Pán a já jsem jeho sluha nebo to, že je můj nadřízený nebo něco víc jak já.
Pro něj je slovo páníček něco podobného jak, když vy lidé řeknete bratr. Starší bratr. A já jsem jeho malý pejsek - mladší bratr. Vím, že by pro mě udělal cokoliv a stejně tak i já pro něj.
Má mě hodně rád, ale občas na mě křičí. Tím se nade mě nepovyšuje. Jen mi říká, že jsem něco udělal špatně. Rodič taky občas křičí na své dítě ne? Moje psí maminka mě taky tahala za kůži za krčkem, když jsem něco dělal špatně.
Páníček na mě většinou křičí, když přeběhnu silnici bez počkání nebo, když se chci pustit za nějakou srnkou.
Já to, ale chápu. Má o mě strach, protože jsem ještě malé trdlo a chce mě chránit před světem, který je plný nebezpečí a věcí nebo lidí, kteří by mě mohli ublížit. Lidé jsou totiž, ač si to často neuvědomují, bezohlední vůči nám nebo vůči planetě na které žijí (a často i vůči sobě).
Že ne? Tak proč jsou útulky narvané pejsky a kočičkami? Proč nacházíme s páníčkem při procházkách přejeté pejsky nebo kočky u silnice? Copak nedokážete zhodnotit jestli se o nás dokážete starat nebo ne, a nebo zpomalit při jízdě automobilem, kdyby náhodou některý zbloudilý živočich vlezl na silnici? Copak je pro vás váš čas dražší než život zvířete? Nám zvířatům způsobujete i jiné utrpení, ale o tom vám tu psát nebudu.
To jak se k nám budete chovat nechám na vás a vašem svědomí.
Ale dost o takových škaredých věcech. Něco taky o mě. Jsem jeden z mnoha dětí mojí maminky a přišel jsem na svět spolu se svými dalšími pěti sourozenci. Jen tak mimochodem - na svět jsem se dostal první!
A jsem z nich taky ten nejdivočejší. Miluju běhání! Nejlepší je, když jsme s pánečkem na zahradě v Lužicíh, tam se aspoň pořádně proběhnu. Rád jsem taky, když mě páníček učí povely. Za sedni, lehni, pac a ťap už odměnu nepožaduji, ale za otočku, sudy, popros a jiné další povely už psí piškot požaduju.
Taky rád skáču do hromad listí nebo se válím v písku. Vypadá potom jak čuně. Páníček z toho má vždycky radost.
Někdy se i rád koupu. Jednou jsem páníčkovu maminku shodil do řeky. No nebyla to sranda?
V létě se nejradši válím na slunku a nechce se mi nic dělat. Někdy potom odmítám i venčení.
Ale ze všeho nejradši mám, když jsme všichni pohromadě, mám totiž rád pozornost a rád poslouchám o čem se páníček s rodinou baví.
Občas mě mrzí, že na mě páníček nemá čas, ale chápu ho.
Nic to nemění na tom, že ho mám rád tak jak on mě (ne-li víc).
To bylo krátké shrnutí mého života, jehož většinu mám ještě před sebou.
A význam? Snad pochopíte, že i obyčejný pes jako já má duši, dokáže cítit a lásku dokáže i opětovat. Dokáže projevovat city jako všechny ostatní zvířata. Byl bych rád kdyby jste si to uvědomili a už nikdy se k žádným zvířatům nechovali lhostejně. Vždyť každý má na to právo žít jak uzná za vhodné (což některým zvířatům není dopřáno).
Ať už se rozhodnete jakkoliv budu vás mít rád pořád stejně.
S láskou.
Jack

   "Nic neprospí lidskému zdraví a nezvýší šanci přežití života na Zemi tak jako vegetariánská dieta."- Albert Einstein

Nejčastější otázky, které mi lidi ohledně mé diety pokládají jsou: proč nejím maso, jak můžu dokázat nejíst maso, kde získávám bílkoviny, které jsou obsažené v mase nebo co změním tím, když nejím maso.

Každý jsme jiní a taky jinak přemýšlíme, a proto se jim vždy pokouším trpělivě odpovídat na tyto otázky. Ne vždy dokážu odpovědět jak jsem to rozepsal tady, ale vždy se o to pokouším.

Maso nejím především, protože se mi to hnusí. Nedokážu sníst mrtvého tvora, který předtím žil, i když ne moc šťastným a zdravým životem (zvířata na jatkách žijí ve stísněných prostorech, k páření jsou nuceni a lidé je krmí všemožnými "sračkami").
Vždy si musím klást otázku jaké máme právo masově zabíjet zvířata. Dle mého názoru je to proti přírodě.
Příroda má svůj řád a ten funguje - zvířata zabíjejí tolik kolik potřebují.
Pokud se do tohoto řádu zaplete člověk, tento řád již nefunguje tak jak má - člověk zabíjí tuny zvířat a většina toho se ani nespotřebuje. Častokrát se v historii stalo, že člověk vyhubil všechny zástupce jednoho živočicha (např. kvůli kůži) nebo vymýtil les, kde rostly rostliny, které potřeboval k životu nějaký konkrétní tvor. To může zapříčinit kolaps v tomto řádu a smrt dalších živočichů.

Podle mě jsme již na takové evoluční úrovni, kdy by jsme měli přírodu ochraňovat a fungovat s ní v souladu. A ne ji ničit.

A přece i v Bibli  - Bůh nedal Adamovi do ruky oštěp a neřekl: "Jdi si nalovit zvířata.", Bůh dal Adamovi a Evě k jídlu všechny plody ovocných stromů v Ráji (tedy kromě jednoho).
Dokážeme jíst jen ovoce a zeleninu a přežít, tak proč to neděláme? Co kdyby si každý člověk vypěstoval, to co potřeboval a to si i snědl? Šetřili bychom tím svoje zdraví i peněženku.
My maso k životu nepotřebujeme. My bez něj dokážeme přežít.
Na rozdíl od jiných tvorů, kteří musí lovit jiná zvířata, aby přežili.

A bílkoviny? To, že mi někteří lidé tvrdí, že bílkoviny získáváme jen z masa je blbost. I někteří vrcholoví sportovci jsou vegetariáni. Ti získávají bílkoviny z různorodé rostlinné stravy. Stačí si jen uvědomit, že proteiny jsou podstatou všech živých organismů.


   “Až bude poražen poslední strom, poslední řeka otrávena a poslední ryba vylovena, uvědomíme si, že peníze se nedají jíst...” - Greenpeace

Co změním ve společnosti tím, že nejím maso?
Možná, že nic.
Ale... když se o mně někdo dozví tento fakt, objeví se mu v hlavě myšlenka : Proč?
A začne nad tím přemýšlet. U většiny je to poprvé, co nad tím vůbec přemýšlí.
A pak se mě na to zeptají.
Já jim to vysvětlím a oni nad tím přemýšlí čím dál tím víc. Možná nepřestanou jíst maso, ale přemýšlejí nad tím. A možná někdy dojdou k bodu, kdy na to opravdu přijdou a řeknou : Vždyť já to maso přece nepotřebuju.
Nedokážu jíst maso na úkor jiných tvorů jenom, protože mi chutná. Je to jako kdybych dělal nějakou aktivitu, co sice dělám rád, ale na úkor jiných.
Někteří lidé mi říkají, že by chtěli přestat jíst maso, ale nedokážou se masa vzdát kvůli jeho jedinečné chuti. Ale to už je otázka síly vůle.

A přece většina lidí říká:
  "Máme rádi všechny zvířata. 
Tak...
  Proč tedy některé nazýváme mazlíčky a některé jídlem?"
Copak si nejsme všichni rovni?

Má pes větší právo žít než kráva? Kočka než ovce?

Každý život je jedinečný. A všichni chtějí žít.





 

Proč jsem si založil tento blog?

 

"Naplňuje mě... služba sobě, služba ostatním, služba vyšším cílům.
Miluju..., když činím lidi šťastnými.
Chci jednou... změnit svět.
Jsem pyšný... na své názory a přesvědčení.
Štve mě..., že lidi jsou takový jací jsou,... ale změním to!"

Založil jsem si tento blog abych něco změnil?
Cožpak můžu něco změnit?
Nevím.
Jsem jako kámen vhozený do řeky, výkřik do davu, krátký záblesk světla v temnotě, letní vánek, který vás letmě ovane, ale po chvíli po zmizí. Efekt toho co říkám trvá jen chvíli a výsledek je téměř rovnající se nule.
Lidé mě poslouchají, přikyvují, ale svůj život nezmění. Souhlasí se mnou, ale chovají se pořád stejně. Možná je chyba ve mě, v mých přesvědčovacích schopnostech, v mých argumentech.

A přesto to nekonečné přesvědčování stojí za to. Jednou se možná najde člověk, který mě bude plně poslouchat, bude se mnou souhlasit a svůj život změní. I kdybych to dělal kvůli jednomu člověku a ten člověk přišel na konci mého života - i tak by to mělo cenu...

Co bych chtěl změnit?

"Občas chtěl bych, chtěl bych hned, začít měnit, měnit svět..."
Chtěl bych změnit to...
Jak se lidé k sobě navzájem chovají.
Jak se lidé chovají k sobě samým.
Jak se lidé chovají k přírodě.
Jak se lidé chovají ke zvířatům.
Jak si lidé stěžují, že nic nemají, když mají všechno, co potřebují.
Jak lidi zneuctívají lásku.
Jak lidé ničí to čemu nerozumí.
Jak se lidé zabývají blbostmi místo toho, aby žili.
Jak si lidi níčí svůj život kvůli zbytečnostem.
Jak se lidé snaží dosáhnout lepšího na úkor ostatních.
Jak lidé zavrhují knihy a tím i moudrost.
Jak lidi utrácejí za zbytečnosti.
Jak lidé považují pěníze za všechno.
Jak se lidé nenávidí jen kvůli barvě pleti, jen kvůli tomu, že věří v jiného boha, jen kvůli tomu, že vypadají jinak než ostatní, jen kvůli tomu, že mají jiné názory, jen kvůli tomu, že jsou jiní.

Jak si lidé neuvědomují, že na světě je nejdůležitější to, čemu se říká Láska...

Nevím jestli něco/někoho změním, ale udělám všechno proto, aby se tak stalo!


"Be scout, be proud!"
To co říkám možná nic nezmění ale jiná věc je..
To co dělám. A to skauting.
A jenom tím, když platím registrační poplatek ve skautu, pomáhám měnit svět. Část pěněz totiž jde do skautského mezinárodního hnutí (WOSM), který z těchto pěnez platí dobročinné projekty.
Nemluvě o skautských dobročinných projektech, které si organizují samotné oddíly (Postavme školu v Africe apod.).
Součástí skautského poslání je služba (služba sobě, služba ostatním, služba vyšším cílům).
Služba ostatním zahrnuje např. pomoc při povodních nebo třeba pomoc v útulku.
Skauti tvoří lepší svět...

"Skauti jsou rytíři dnešní doby."